Moudra z knih vyčtená

Nadpis berte s nadsázkou, ovšem…
Je inspirativní číst staré, již „překonané“ knížky „literatury faktu“. Mnohá vysvětlení některých současných událostí získávají nový rozměr. Příběhy, které jsme viděli na vlastní oči, zdají se neexistovat už po krátkém čase, je tedy zřejmé, že příběhy, které známe jen z vyprávění, mohou být vysvětlovány mnoha způsoby – podle momentální potřeby.
Proto jsou ty staré knížky inspirativní. Vysvětlení v nich obsažené vypovídá o potřebě tehdy aktuální a přestože tehdejší vysvětlení může být správné a pravdivé, dost možná by se dnes už nehodilo. Nehodilo by se jako mustr na aktuální „a podívej se, co se kolem nás děje“ (© Vl. Menšík).

V knize Atentát na Heydricha Miroslav Ivanov uvádí:
(Kráceno)

Čtvrtý monolog historika

Nacisté se probrali z překvapení a začali jednat. Ve 12.15 telefonuje K.H.Frank zprávu o atentátu Hitlerovi. Ten se rozčílil, že Heydrich jel bez doprovodu. Současně nařídil, aby prozatimně vedl Frank agendu říšského protektora, zakázal mu jezdit bez ochrany a slíbil pancéřový vůz. Dále nařídil pátrání po „pachatelích“ a vypsání odměny 1 milion říšských marek za jejich dopadení. Rozhodl také, aby každý, kdo by podporoval akce „pachatelů“ nebo o nich něco věděl a neoznámil to, byl se svou rodinou zastřelen. Konečně žádal Franka, aby nechal ihned zatknout a popravit pro výstrahu 10 000 podezřelých Čechů.
………………………….
Pozdě večer 27. května přináší rozhlas další „výnos“, podle něhož se výjimečný stav rozšiřuje na celý tzv. protektorát Čecha a Moravu. Zpráva o tom je zveřejněna v 21.32 hodin. Opět je podepsán K.H. Frankem, který se domníval, že nyní přišla jeho chvíle. Proto je horlivý, proto se snaží dokázat „vůdci“, že on by byl tím nejlepším protektorem… Den po atentátu – 28. května – odlétá Frank zvláštním letadlem za Hitlerem, aby mu podal zprávu o tom, co už vykonal, i osobně.
Hodlal mu předložit své plány, jak dále řešit protektorátní situaci, a proto si dělá poznámky.

  • „1. Demonstrace německé síly! Velká akce – (tanky Prahou) v celém protektorátě
  • 2. Okamžité zastřelení všech podezřelých a pomahačů s rodinou, ale žádné masové zatýkání, nebo hromadné exekuce.
  • 3. Vysoké odměny českým pomahačům (při pátrání)
  • 4. Přímá pohrůžka zrušení autonomie
  • a) Lhůta: během tří týdnů odstranit všechny živly odporu z tělesa národa
  • b) pozitivně: výzva k utvoření nějaké „říšské fronty“, nebo podobně
  • c) zapojení vlády v čele s Háchou , provolání k lidu, nejostřejší boj Londýn-Beneš-Moskva, čs. mentalita, 10 000 000 K, svoboda shromažďovací; vlna projevů v celém protektorátě, přenos rozhlasem – všichni ministři, i vedoucí osobnosti (utvořit ozvěnu v lidu), vláda je dnes ke všemu ochotná!
  • d) převzetí české exekutivy pod německé velení,
  • e) kdyby proti očekávání vzrůstal odpor a pachatelé nebyli přistiženi, pak zrušení protektorátu, a (zřídit) policejní župu a zastřelení většího počtu zatčených v koncentračních táborech (7000) a inteligence, kterou by bylo třeba nově pozatýkat.“

Jestliže porovnáme Frankovy poznámky s instrukcemi, které obdržel 27. května ve 12.15 telefonicky od Hitlera, může nás překvapit jedna věc. Hitler žádal zatčení 10 000 lidí a jejich popravu, Frank na rozdíl od toho druhý den ústně přednáší „vůdci“ svůj návrh, aby se sice okamžitě zastřelili všichni i se svými rodinami, kteří by něco věděli nebo pomáhali atentátníkům, avšak aby se neprovádělo „žádné masové zatýkání“.
 Frank totiž považoval hromadné vraždy – zatím – za nevhodné, poněvadž „by se tím vyšlo vstříc přání nepřátel, kteří očekávají takovéto opatření a přejí si ho, aby mohli dokázat, že atentáty a sabotáže jsou prací celého národa a celým národem jsou schvalovány. Ve světě musí zmizet dojem, že jde o vzpouru. My musíme říkat „jednotlivé akce“.
Bylo to rafinované.
Hitler souhlasil.
…………………………..
 
Vezměte si z toho, co uznáte za vhodné. Frankův „akční“ seznam působí sám o sobě velmi aktuálně. Analogií na současnost se dá najít přehršel. Velmi čerstvě působí poslední věty, ovšem nelze použít analogií tak přímočaře, jako když Dick Feynman vykládal svůj sen o kulečníkových koulích tak, že každá z koulí byla nějaká baba, se kterou zrovna chodil. (Knížku „To snad nemyslíte vážně“ doporučuji také ctěnému čtenářstvu.)

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog, Texty a jeho autorem je ymjr. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.