V jedné staré knížce

Před lety jsme stěhovali zděděnou knihovnu. Několik set svazků a to ještě po probrání, co si necháme a co půjde do světa. Samozřejmě jsem nikdy nepřečetl všechno, i když z velké části ano. Když syn potřeboval tohle a tohle do školy, nejednou se „archiv“ hodil. No a jednou na mě z jedné knížky při prohrabávání vypadla á čtyřka strojopisu podle všeho z konce šedesátých let. Nevím, kdo to napsal, jen si to dokážu domyslet, ale ono je to dnes už koneckonců jedno. Takže jen aby se úplně neztratila úvaha, kterou kdosi kdysi měl potřebu přenést na papír zřejmě proto, aby se uchovala.
Předkládám v neupravené podobě, tak jak jsem si jí dovolil přepsat.

Hospodářská informace – vydává ČTK – 22/1968 – č.22 – výpis

ČSSR byla pevně připoutána k RVHP. V orgánu gaulistické strany „L“ aurora komentuje Phillip Bernet perspektivy československé ekonomiky způsobem příznačným pro názory francouzských pravicových kruhů.

„Jestliže se neumoudříte, připojíme ČSSR přímo k SSSR“, vyhrožoval Brežněv před čtyřmi měsíci v Kremlu Dubčekovi. Dnes se Brežněvova výhružka uskutečňuje v oblasti, o které se tolik mluvilo – v ekonomice.
Ruský obr absorbuje životní síly ČSSR. Během dvou dní od 12. do 13. prosince se ÚV KSČ snažil sestavit ekonomickou bilanci sovětské okupace. V průběhu tohoto zasedání padly poslední iluze pražských reformistů. Ministerský předseda Černík o tom několika důvěrným přátelům řekl: „Dali jsme se napálit. V naději, že budeme alespoň moci zachránit naši ekonomickou reformu, dali jsme Moskvě požadované záruky. Myslel jsem si, že Rusové potřebují naši výrobu a že zaujmou příznivý postoj k obnově našeho průmyslu, k modernizaci jeho zařízení. Upřímně jsem věřil, že budou souhlasit s tím, abychom se stali „výkladní skříní“ socialismu, vzorným východním státem. Těžce jsem se mýlil.“

Politiské usměrnění Prahy je spojeno s opravdovým ekonomickým „Anschlussem“. Sověti našli méně nápadný a přitom radikálnější prostředek, jak zlomit páteř tomuto kacířskému národu. Okupace ČSSR 700 000 vojáky Varšavského paktu způsobila škody za třicet miliard Kčs. Finanční katastrofa, která z toho vyplývá, vyvolala v celé zemi kolosální vzestup cen. Z výkladních skříní zmizely přepychové předměty, které se tam od jara objevily, znovu převládla monotonní šeď. Podle sov. názoru byla čs. prosperita nenormální, nepřípustná v komunistickém režimu a mohla pocházet jedině ze zrady. Takové bylo ospravedlnění sovětské okupace. Sovětský plán na rozdrcení celé země jde však mnohem dále. Ve svém rozsahu se podobá nacistickým projektům na ovládnutí Evropy. Podle těch měla být Francie, jako ostatní země zbavena průmyslu a měla klesnout na úroveň agrární a turistické země. Jedině němcům měl být vyhražen monopol na průmysl. RVHP v podstatě sleduje stejné záměry. Východním zemím, které ještě mají silný průmysl, dávají Rusové suroviny a naftu a odebírají od nich hotové průmyslové výrobky. Mateřská sov. země většinou neplatí za práci vykonanou v průmyslu satelitů. Sovětský dluh neúměrně roste, avšak kdo by se odvážil žádat vyúčtování od „vlasti socialismu“.

V Praze se přes katastrofální finanční situaci Novotný nikdy neodvážil zadlužení připomenout a v listopadu 1967 ke zděšení svých expertů uzavřel dohody ještě výhodnější pro Rusy. Na jaře však mělo nové Dubčekovo vedení tu odvahu, že v úmyslu zachránit čs. průmysl riskovalo osvobození z osidel RVHP. Do té doby záviselo však na SSSR. Čs. průmysl byl nucen pokračovat v tradiční výrobě v šíleném tempu. (Moskva mu uložila úkol pro 20 mil. obyvatel, zatímco má ČSSR jen 14 mil. ob.) a to na zastaralém zařízení. Výsledkem toho bylo, že ČSSR, které před válkou patřilo k průmyslovým zemím a mělo stejnou životní úroveň jako Belgie a Francie, bylo se svými zastaralými stroji překonáno technickým rozvojem. ČSSR měla jen jedinou cestu, jak rozbít tato pouta. Navrhoval ji liberální Ota Šik: Musíme se zapojit do západního obchodu, spolupracovat se záp. Německem, modernizovat naši starou strukturu a vypůjčit si na to od bohatých zemí. Rusové však byli pevně rozhodnuti, že tomu zabrání a proto otec české ekonomické reformy musel jít. Uprchl do Švýcarska – jinak by nebyl přijal nový ekonomický nátlak Moskvy.

Rusové mají tento plán: Reforma se zastavuje, upouští se od všech dohod se západem. Praha je pevněji, než kdykoli jindy připoutána k RVHP. Investice do českého průmyslu, které by umožnily dosáhnout vysoké technické úrovně nepřicházejí vůbec v úvahu. Rusové se domnívají, že až za další léta vyčerpají do dna nynější potenciál čs. průmyslu, nebudou jej již potřebovat. Do té doby si moderně vybudují vlastní průmysl, který je jedině zajímá. Čs. pak upadne mezi poloprůmyslové země a to bude trest za jeho sen o vlastní ekonomické velikosti. Obchodní ústupky, na které v Kremlu přistoupili Dubček a Černík v naději, že zachrání „Pražské jaro“, jsou ještě drtivější než podmínky, s nimiž souhlasil Novotný před rokem. Rusové si budou moci plně podrobit zemi již tolik vyčerpanou okupací. A dnes ČSSR není ničím jiným, než ekonomickou provincií SSSR.

Tak zatím nic

Práce na modelu se mi trochu zastavily. Jednak nemám zase moc času a také se spíš chystám, když už si čas najdu, na létání s RC. Venku se začíná časit a tak se připravuji na „otvírání studánek“. To u mě probíhá tak, že vezmu Betu a jdu se proletět na louku za městem. Praktikuji to tak, že zahodím letadlo, nastoupám, co to jde a v sedě na místě spolujezdce s nohama vystrčenýma přes otevřené dveře nechávám místní ptactvo přemýšlet, co jim to tam plachtí. Taková pohodovka.
Na letošek konečně připravuji panel, „držák“ pro vysílačku a s ním se akrobacie zatím neodvážím. Tak začátek s Betou bude ideální.
Jak bude čas, do modelu se opět pustím, tohle chci fakt dodělat.